Rozdíly mezi bódhisattvou a arhatem ve snech

Nedávno jste slyšeli o pojmech bódhisattva a arhat a zajímá vás, co tyto termíny znamenají a jak se liší? Pokud ano, nejste sami. Tyto pojmy pocházejí z buddhismu a mají hluboké filozofické a duchovní kořeny. V tomto článku se budeme zabývat podrobným vysvětlením toho, co to znamená být bódhisattvou nebo arhatem, a jaké jsou rozdíly mezi těmito dvěma postaveními. Zjistíme také, jak se vztahují k osmičlenné stezce a jak se liší jejich účely. Připravte se na fascinující a vyčerpávající cestu do světa buddhismu.

Co je to bódhisattva?

Buddhism is a unique religion that emphasizes achieving enlightenment and understanding the true nature of existence. One way to work towards these goals is by following the path of a bódhisattva. Understanding the concept of a bódhisattva and the characteristics that define them is essential to understanding the teachings of Buddhism. In this section, we will explore this topic in depth and examine the differences between a bódhisattva and an arhat. To gain a deeper understanding of the role of dreams in Buddhism, you can check out the article „Význam snů v buddhismu“.

Definice bódhisattvy

Bódhisattva je termín, který pochází z buddhistické tradice a znamená doslova „bytost s bódhi, tedy probuzením“. Podle buddhistického konceptu se jedná o bytosti, které přijaly slib pomoci všem bytostem dosáhnout osvícení, přestože sami mohou již být osvíceni. Tento slib se nazývá bódhičitta a jeho přijetí je považováno za velký krok cesty k osvícení.

Bódhisattvové jsou tedy bytosti, které usilují o probuzení nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Usilují o vysvobození všech bytostí z cyklu zrození, stárnutí a smrti. Tento koncept je často označován jako jedna z nejtěžších úloh, protože bódhisattva nesmí pracovat jen pro svůj osobní prospěch, ale musí klást důraz na pomoc všem bytostem.

Definice bódhisattvy je podle buddhistické tradice velmi komplexní a nepřestává se vyvíjet. Nicméně, zde je několik hlavních charakteristik:

Charakteristiky bódhisattvy	Vysvětlení
Slzy bódhisattvy	Podle buddhistické tradice bódhisattva přemýšlí o utrpení všech bytostí a pláče nad jejich osudem.
Bódhičitta	V podstatě jde o bódhisattvův slib pomoci všem bytostem dosáhnout osvícení.
Soucit	Bódhisattva cítí neuvěřitelný soucit k všem bytostem bez rozdílu.
Nezištnost	Bódhisattva nepracuje pro svůj osobní prospěch, ale dělá všechno, co může, aby pomohl všem bytostem.
Bódhisattvova cesta	Podle buddhistické tradice se bódhisattva usiluje o dosažení osvícení pomocí následování osmičlenné stezky.

Podrobnější informace o souvislosti buddhismu a snů naleznete v našem článku Karma a sny v buddhismu.

Charakteristika bódhisattvy

Bódhisattva je osobnost, která se zavázala pomáhat ostatním k dosažení osvícení a nikdy nesmí všechen svůj potenciál využít pro sebe sama. Jaké jsou tedy charakteristické vlastnosti bódhisattvů?

V první řadě, bódhisattva má obrovskou soucitnost (karuņu) s ostatními bytostmi. Soucítí s jejich utrpením a chce jim pomoci se osvobodit z koloběhu znovuzrozování. Bódhisattva se také řídí osmičlennou stezkou, která zahrnuje například etiku a meditaci. Výsledkem rozvinutí těchto kvalit je nezištná láska k všem bytostem bez rozdílu.

Další charakteristickou vlastností bódhisattvy je moudrost (pradžňá). Ta spočívá v pochopení pravé podstaty skutečnosti a dovednosti naplňovat potřeby lidí na jejich duchovní cestě. Toto je dosaženo především tréninkem v kontemplace a meditaci.

Bódhisattva také často pracuje v tajnosti na dosažení osvícení. Nevyžaduje uznání nebo odměnu za své činy, ale slouží druhým nezištně a spokojí se s tichou radostí z toho, že pomáhá ostatním. Naproti tomu egoismus se snaží uspokojit své vlastní potřeby, dokonce i na úkor druhých.

Bódhisattva se také v mnoha ohledech liší od arhata. Jedním z hlavních rozdílů je to, že bódhisattva se neuspokojí s dosažením osobního osvícení, ale snaží se vést všechny bytosti na cestě ke svobodě od utrpení. Bódhisattva se rozvíjí postupně přes řadu životů, na rozdíl od arhata, který dosahuje osvícení jednou provždy.

Pokud se zajímáte o téma snů v buddhismu, můžete si přečíst například články jako „Sny a podstata bytí v buddhismu“ nebo „Buddhistické praktiky plnost realistický sny“, které se věnují této tématice.

Bódhisattvové vs. arhati

Bódhisattvové a arhati jsou dva důležité pojmy buddhistické tradice. Bódhisattva se snaží dosáhnout osvícení pro dobro celého světa, zatímco arhat se snaží dosáhnout osobního osvícení. Obě cesty se liší v rámci svých cílů, metod a úrovně dosaženého osvícení.

Kritéria porovnání bódhisattvy a arhata:

• Cíl: Arhat se snaží dosáhnout osobního osvícení a osvobození, zatímco bódhisattva se snaží dosáhnout osvícení pro dobro ostatních bytostí.
• Metody: Arhat se snaží dosáhnout osvícení prostřednictvím sebepoznání a osvobození od karmického cyklu, zatímco bódhisattva se snaží dosáhnout osvícení prostřednictvím lásky a soucitu k druhým bytostem.
• Úroveň dosaženého osvícení: Arhat dosáhne stavu bližšího nirváně, zatímco bódhisattva se snaží dosáhnout buddhovství, tedy nejvyššího osvícení.
• Pomoc ostatním: Bódhisattva se snaží pomáhat dalším bytostem dosáhnout osvícení, zatímco arhat se věnuje pouze sobě a svému osvobození.

Tyto rozdíly jsou hlubšími tématy buddhistické filozofie, která zdůrazňuje potřebu pomoci ostatním a pozastavení se u jednotlivých kroků na cestě k osvícení. V některých buddhistických směrech se věří, že bódhisattva je vyšší stupně než arhat, protože se snaží dosáhnout osvícení pro dobro celého světa a nejen sobě. Tyto rozdíly se často objevují v buddhistických textech a jsou stále aktuální i v dnešní době.

Pokud vás zajímají buddhistické přístupy k vysvětlení negativních snů a nočních můr, můžete si přečíst článek Buddhistické přístupy k vysvětlení negativních snů a nočních můr, který se zabývá tímto tématem nevšedním způsobem.

Co je to arhat?

Přestože termín „arhat“ pochází z původních učení hinduismu, postava arhata je kritickým prvky buddhismu a hraje důležitou roli v cestě za osvícením. Arhat je jedním ze čtyř základních „podobojí“ Buddha, což znamená, že dosáhl osvícení, ale nevyvinul se k dokonalému Buddhovi. V této části článku se podívejme podrobněji na to, co je arhat, jaké jsou jeho charakteristiky a co jsou jeho rozdíly v porovnání s bódhisattvou. Pokud chcete více informací o cestě za osvícením, můžete se podívat na část v našem webu věnovanou lucidním snům a buddhismus zde.

Definice arhata

Arhat je jedním z pilířů buddhistického učení, přičemž buddhismus vytvořil svůj vlastní výklad, co tato termín znamená.
Podle definice, arhat je jedinec, který dosáhl osvobození z cyklu reinkarnace a dosáhl stavu nirvány.
Arhat je tedy označení pro člověka, který díky meditaci a následování osmičlenné stezky dosáhl osvobození od utrpení a dosáhl nirvány.
Pojem arhat se používá v Hinajánovém buddhismu, kde je kladen důraz na individuální osvícení a cílem je dosáhnout stavu arhata.
Arhat si uvědomuje podstatu skutečnosti, což mu umožňuje dosáhnout osvícení a osvobození a opustit cyklus reinkarnací.
Nicméně, v Mahájánovém buddhismu je poukazováno na důležitost napomáhání ostatním na cestě k osvícení, na rozdíl od Hinajánového buddhismu, a proto je pojem bódhisattvy důležitější.
Arhat také nemusí mít ve svých snech stejný význam jako bódhisattva. Sny v buddhismu mohou mít různé výklady a kontexty v závislosti na buddhistické filozofii, které již vystihla řada odborných textů.
V souvislosti se sněním a buddhismem stojí za zmínku i vliv buddhistické filozofie snů v dnešní době, lucidní sny a buddhistickou meditaci či vztah mezi sny a podstatou bytí v buddhismu.

Charakteristika arhata

Arhat je v buddhismu označován jako člověk, který dosáhl osvobození od samsáry a dosáhl nirvány. Charakteristika arhata zahrnuje několik důležitých aspektů v budhistické filozofii.

Perfektní morálka: Arhat má dokonalou morálku a už nikdy nečiní žádné chyby, které by mohly vést k dalšímu utrpení. Proto se říká, že arhat je dokonale osvícená bytost.

Nepřítomnost vášní: Arhat je zbaven všech vášní a nežije podle karmických zákonů. Díky tomu již nemusí prožívat další karmická zrození v samsáře.

Osvojení sebeovládání: Arhat je schopen ovládat své myšlenky, emoce a smysly. Díky tomu je schopen dosáhnout dokonalé rovnováhy mezi tělem a myslem.

Budhovští žáci: Arhat je označován jako jedna z kategorií Budhových žáků. Ti, kteří dosáhli osvícení a s nimiž Buddha mohl sdílet své učení a nauky.

Ukončení karmy: Arhaté již nemají žádnou karma, která by ovlivňovala jejich život v budoucnosti. Díky dosažení nirvány jsou nezávislí na své budoucnosti a jejich osud je již naprosto jistý.

V buddhismu se také zabývají sněním a jeho vztahem k osvícení. Pokud byste chtěli na téma snění a buddhismu vědět více, můžete si přečíst zajímavé články jako například „Sny v kontextu osvícení v buddhismu“ nebo „Sny vedoucí ke stavu nirvány“.

Arhati vs. bódhisattvové

Bódhisattvové jsou často srovnáváni s arhaty, kteří jsou v buddhistických naukách také důležitou postavou. Arhati jsou však chápáni jako ti, kteří dosáhli osvobození jen pro sebe samého, zatímco bódhisattvové se zavazují k tomu, aby nesečali ovoce svého úsilí, dokud nedokážou pomoci svým bližním dosáhnout osvícení.

Arhat je tedy v buddhismu označení pro člověka, který dosáhl osvobození od cyklického koloběhu zrození a smrti. Arhat se tedy stal osvíceným a získal všechny potřebné znalosti. V Hinajánových naukách je osvobození arhata nejvyšším cílem a dokázal tak uniknout ze stavů, které se opakují.

Bódhisattva je na druhé straně někdo, kdo se zavázal pomáhat ostatním lidem se dostat k osvícení. Bódhisattvové jsou považováni za lidi, kteří opravdu chápou utrpení ostatních a chtějí jim pomoci.

I když se na první pohled může zdát, že arhat a bódhisattva jsou si velmi podobní, liší se v tom, jakým způsobem se snaží pomáhat druhým lidem. Zatímco arhat se zaměřuje na své vlastní osvobození, bódhisattva se rozhodne svým nasazením pomáhat i druhým lidem na cestě k osvícení.

Tento rozdíl se odráží také v tom, jak se bódhisattva a arhat snaží naplnit svoje osvícení. Zatímco arhat zůstává v Nirváně a již se nevrací do kola samsáry, bódhisattva se musí po dosažení osvícení vrátit do světa a pomáhat ostatním.

V Hinajánových naukách se často zdůrazňuje, že jediným cílem je osvobození arhata, zatímco v Mahájánových naukách je důležitým faktorem také pomáhání ostatním lidem. Bódhisattvové se tedy stávají vzorem pro ostatní v tom, jakým způsobem mohou pomoci nejen sobě samým, ale i druhým lidem na cestě k osvícení.

Celkově tedy lze říci, že největší rozdíl mezi arhatem a bódhisattvou je v tom, jakým způsobem se snaží dosáhnout osvobození a jakým způsobem se snaží pomáhat ostatním lidem. Pokud byste se chtěli dozvědět více o souvislostech snů s buddhismem, můžete navštívit stránky vliv buddhistické filozofie snů v dnešní době.

Rozdíly mezi bódhisattvou a arhatem

V předchozích částech jsme si popsali, co znamená být bódhisattvou nebo arhatem. Nyní se zaměříme na jejich rozdíly a porovnání jejich cesty. Ačkoli jsou oba druhy buddhistických praxí na cestě k osvícení, existují mezi nimi rozdíly v přístupu a účelu. Podívejme se tedy na ně podrobněji. Pokud vás zajímá vztah snů a buddhistické meditace, přečtěte si také náš článek o lucidity snění a buddhistické meditace nebo o snech a podstatě bytí v buddhismu.

Následování osmičlenné stezky

Každý bódhisattva i arhat následuje osmičlennou stezku Buddhovy učení, která je klíčovou součástí jejich duchovní praxe. Tato osmičlenná stezka je také známá jako Čtyři vznešené pravdy a Čtyři okamžiky probuzení. Podívejme se podrobněji na každou z těchto osmi složek.

1. Správné poznání
Správné poznání je klíčové pro pochopení Buddhova učení. Jedná se o správné pochopení Čtyř vznešených pravd, tj. utrpení, jeho příčiny, odstranění utrpení a cestu k dosažení osvícení.

2. Správné myšlení
Správné myšlení zahrnuje zbavení se myšlenek neustálého připoutání k věcem a následného utrpení. Je důležité si uvědomit, že vše je trvalé a neustále se mění.

3. Správná řeč
Správná řeč zahrnuje vyvarování se lži, chybných tvrzení a neslušného chování. Je důležité být pravdivý a mít úctu k druhým.

4. Správné jednání
Správné jednání znamená jednat v souladu s Buddhovým učením, vyhýbat se škodlivým činům a jednat pro dobro ostatních.

5. Správný životní styl
Správný životní styl zahrnuje život bez přetvářky a zbytečného bohatství. Je důležité mít rovnováhu v životě a myslet na dobro ostatních.

6. Správné úsilí
Správné úsilí znamená snažit se odstranit negativní myšlenky a jednání a nahrazovat je pozitivním. Je důležité vytrvat a neztrácet motivaci.

7. Správná pozornost
Správná pozornost znamená soustředit se na přítomný okamžik, rozvíjet pozornost a uvědomění.

8. Správná meditace
Správná meditace je klíčovou součástí duchovní praxe bódhisattvy i arhata. Je důležité, aby meditace vedla k realizaci skutečnosti takové, jaká je, a odstranění všech překážek k osvícení.

Toto jsou osmi složky osmičlenné stezky, kterou následují bódhisattvové i arhati. Každá z těchto složek je důležitou součástí cesty k osvícení a odstranění utrpení.

Bódhisattva a arhat v Mahájánových a Hinajánových naukách

V Mahájánových a Hinajánových naukách se objevuje koncepce bódhisattvy a arhata, ale v různých kontextech a s odlišnými významy.

V Hinajánových naukách je upřednostňováno dosažení osvícení pro záchranu jednotlivce, zatímco Mahájánové zastávají názor, že cesta nesmí být jen pro jednoho, ale musí sloužit k oproštění všech bytostí. Tím se Mahájánové zabývají také koncepcí bódhisattvy. Bódhisattva zastává ideu univerzálního osvícení a slouží všem bytostem na cestě k tomuto cíli.

Na druhé straně, Hinajánové se zabývají především koncepcí arhata. Arhat se snaží uvolnit se od cyklu znovuzrozování a dosáhnout osobního osvícení.

Hinajánové tedy nevěnují tolik pozornosti pomoci druhým a zároveň zdůrazňují individuální cestu k osvícení a uvolnění se od samsáry. Mahájánové naopak zdůrazňují, že jednotlivec se nemůže osvobodit, pokud se nezbaví svého egoismu, který mu brání v porozumění souvislostem. Bódhisattva je tedy bytost s velkorysým srdcem, který se věnuje i pomoci druhým na cestě ke společnému cíli.

Tato rozdílnost v pohledu na cestu k osvícení, a tedy i koncepci bódhisattvy nebo arhata, je dána jednak rozdíly v interpretaci učení Buddhy, ale také rozdílnými kulturními a historickými kontexty, ze kterých tato učení vzešla.

Účel cesty bódhisattvy a arhata

Bódhisattva a arhat mají odlišné cíle na svých cestách. Zatímco arhat usiluje o osvobození vlastního ducha, bódhisattva se vydává na cestu osvícení pro dobro ostatních bytostí. Jaký je tedy účel cesty bódhisattvy a arhata?

Bódhisattva

Bódhisattva se zasazuje o dosažení osvícení pro dobro všech bytostí. Cílem cesty bódhisattvy je stát se Buddha a přinést osvícení a blaženost ostatním bytostem. Bódhisattva je ochoten převzít utrpení a obětovat svou bliss pro dobro ostatních. S pomocí své nekonečné lásky a soucitu, bódhisattva se snaží pomoci každému, kdo potřebuje pomoc.

Buddha je pro bódhisattvu tím nejvyšším cílem, a tak se snaží napodobit jeho nauky a vyučovat je všude, kde je to možné. Bódhisattva se také snaží získat všechny potřebné schopnosti pro dosažení osvícení a pomoci všem bytostem, které potřebují pomoc.

Arhat

Arhat se na rozdíl od bódhisattvy snaží dosáhnout osvobození pouze pro sebe. Arhat usiluje o dosažení Nirvány, což je stav osvobození od utrpení a cyklického oběhu samovyčiňování. Cílem cesty arhata je dosáhnout osvobození od kroužení reinkarnace, což mu umožňuje dosáhnout stavu Nirvány.

Arhat se snaží naplnit čtyři noblesní pravdy, které jsou základem buddhismu. Tyto pravdy jsou: pravda o utrpení, pravda o vzniku utrpení, pravda o ukončení utrpení a pravda o osmičlenné stezce vedoucí k osvobození. Arhat se snaží získat všechny potřebné vědomosti a schopnosti pro dosažení Nirvány.

V následující tabulce lze porovnat cíle cesty bódhisattvy a arhata:

	Bódhisattva	Arhat
Cíl	Dosáhnout osvícení pro dobro všech bytostí.	Dosáhnout osvobození pro sebe.
Přístup	Napodobovat Buddhovy nauky, učit a pomáhat ostatním.	Usilovat o vlastní duchovní osvobození a naplnit noblesní pravdy.
Účel	Přinést osvícení a blaženost ostatním bytostem.	Dosáhnout Nirvány a osvobození od kroužení reinkarnace.

Z výše uvedené tabulky je patrné, že bódhisattva a arhat mají odlišné cíle na svých cestách a rozdílné přístupy k duchovnímu rozvoji.

Závěr

Po prozkoumání rozdílů mezi bódhisattvou a arhatem se nabízí otázka, která cesta je správná a pro koho je vhodná. Každá cesta má své vlastní charakteristiky a účel, a proto není možné jednoznačně říct, která cesta je lepší.

Bódhisattvova cesta se zaměřuje na pomoc druhým bytostem a dosažení osvícení pro dobro všech. Bódhisattva si uvědomuje, že všichni lidé jsou spojeni a bolest jednoho způsobuje bolest všem. Jeho úkolem je pomoci lidem osvobodit se ze začarovaného kruhu utrpení a vést je k osvícení.

Na druhé straně arhatova cesta se zaměřuje více na individualitu. Arhat si uvědomuje, že utrpení je způsobeno touhou a připoutáním k věcem. Jeho úkolem je osvobodit se od těchto připoutání a dosáhnout vlastního osvícení.

Je tedy důležité zvážit, která cesta je vhodná pro každou jednotlivou osobu. Bódhisattvova cesta může být vhodná pro ty, kteří chtějí pomáhat lidem a pracovat na vlastním osvícení. Arhatova cesta může být vhodná pro ty, kteří chtějí osvobodit se od připoutání a soustředit se na vlastní osvícení.

Je důležité si uvědomit, že každá cesta vede k osvícení a vysvobození z utrpení. Záleží jen na každém jednotlivci, která cesta je pro něj nejvhodnější. Ať už si vyberete cestu bódhisattvy nebo arhata, neztrácejte ze zřetele, že důležité je praktikovat soucit a lásku ke všem bytostem.

Často Kladené Otázky

Co je to Mahájána?

Mahájána je jedna z hlavních škol buddhismu. Slovo znamená velká vozba a jejím cílem je dosáhnout osvícení nejen pro sebe, ale i pro všechny ostatní bytosti.

Proč se buddhismus liší od ostatních náboženství?

Buddhismus se nesoustředí na boha nebo bohy, ale na cestu osvícení a ukončení utrpení. Také neklade důraz na věčnost duše a karmickou odplatu v dalším životě, ale spíše na současnou existenci.

Jaký je rozdíl mezi bódhisattvou a arhatem?

Bódhisattva je osoba, která se zavázala k dosažení osvícení pro dobro všech bytostí a která pro to zůstává v samsáře, zatímco arhat je osoba, která již dosáhla osvícení a opustila samsáru.

Proč se bódhisattva rozhodne zůstat v samsáře, zatímco arhat ne?

Bódhisattva se rozhodne zůstat v samsáře, aby pomohl ostatním bytostem dosáhnout osvícení, zatímco arhat se snaží osvobodit sám sebe a tím pádem opouští samsáru.

Co je osmičlenná stezka?

Osminásobná stezka je základem buddhistické praxe. Je to soubor osmi principů, které jsou důležité pro cestu k osvícení.

Co znamená hinajána?

Hinajána je jedna z hlavních škol buddhismu. Slovo znamená malá vozba a jejím cílem je dosáhnout osvícení pro sebe.

Kdo je Buddho?

Buddha není jméno, ale titul osvíceného učitele buddhismu. První Buddha byl Gautama Buddha, zakladatel buddhismu, ale v buddhismu se může každý člověk stát Buddhou, pokud dosáhne osvícení.

Co je cílem buddhistické praxe?

Cílem buddhistické praxe je dosáhnout osvícení a ukončení utrpení v samsáře.

Proč se buddhisté meditují?

Buddhisté meditují jako součást své praxe k dosažení osvícení a kultivaci mysli a soucitu.

Jaký je vztah mezi buddhismem a mindfulness?

Mindfulness je jedním z klíčových prvků buddhistické praxe a je často využíván v moderní psychologii. Buddhismus pomohl posunout mindfulness do západní kultury a popularizovat její praktiky.